Eryie Rowan

21. january 2017 at 17:03 | Ellie |  Characters



| Zdraví: ••••••••|
Síla: 25%
Výdrž: 19%
Rychlost: 18%
Reflexy: 18%
| Odolnost vůči viru: 16,1% |


Ery na první pohled působí jako někdo, na koho čeká koruna, trůn a sličný princ. Klidná, důstojná, elegantní. Přesně ten typ člověka, které byste mohli dokonale nesnášet. Až na to, že ani jedno z toho není pravda, což zjistíte přibližně po minutě v její přítomnosti. Ery je akční, vůdčí osobnost, která má ráda všechno pod kontrolou. Snad kromě sebe, je...poněkud divočejší a nikdy nejde pro ostrá slova daleko. Dokáže být neuvěřitelně tvrdohlavá, dokonce sobecká, a udržuje si mindset "účel světí prostředky", je však poměrně bystrá a pálí jí to. Není zrovna trpělivý člověk a, jak už je nejspíš jasné, ráda si dělá věci po svém. Z nových věcí a situací nemá strach, většinou je až nezdravě zvědavá a pak ji něco může nemile překvapit. Nedokáže moc emoce držet v sobě, to, co cítí, většinou ventiluje ven. S ostatními lidmi vychází občas problematicky, zvláště s těmi, kteří její dominantní povahu nezvládají. S dalšími osobnostmi, jako je ona sama, se snadno dostane do křížku - někdy se až zdá, že takové konflikty vyhledává. Netrvá na tom, že má vždy pravdu, ale chyba se jí uznává jen těžko. Už vůbec nemůže být řeč o tom, že by se nechala pokořit, radši by umřela než to. Z čehož celkem jasně vyplývá, že umí být pořádně otravná a zdánlivě arogantní, ale bůh chraň, nemyslí to zle. Jestli cokoliv, snaží se situaci vždy obrátit k lepšímu, ráda vidí, když se lidé usmívají a mají dobrou náladu. Umí být dobrá kamarádka, pokud se naučíte s ní vyjít a pokud si vás zamiluje, bude se za vás rvát jako lvice. Ach ten proklatý hrdinský komplex. Je trochu jako jaderná střela, která na místě svého dopadu vysadí nádhernou zahradu.


Měří něco těsně pod metr sedmdesát, což není zrovna úctyhodná výška, ale působí vyšší. Jak se jí to daří, kdo ví. Postavu má štíhlou, nohy trochu více svalnaté. Vlasy jsou dlouhé přibližně do půlky zad a lesknou se vícero odstíny hnědé, většinou by se daly popsat jako kaštanové. Čeho si na ní zaručeně všimnete, jsou oči. Velké, hnědozelené a hluboké. Nelze se v nich neztratit. Krásně doplňují vcelku přátelsky vyhlížející souměrnou tvář. Pleť má Ery spíše bledou, rty světle růžové - trochu dojem porcelánové panenky, vzhled k její povaze absolutně nesedí a přesto nějak zvláště vytváří jednotu. Ve svém věku už ženské křivky posbírala, ale není jich zrovna mnoho, prsa má menší, stejně tak boky nejsou příliš výrazné, i když na zadek by si opravdu stěžovat nemohla. Co se týče oblečení, má ráda praktické věci neutrálních barev - černá, hnědá, šedá. Na módu si opravdu nepotrpí, klidně si vezme klučičí košili a sváže vlasy do rozházeného drdolu. Vlastně takový vzhled na ní vypadá asi nejlépe. Co se drobností týče, tady to začíná být zajímavé. Na levém rameni má několik tenkých jizev, které vytvářejí prapodivný tvar vzdáleně připomínající okvětní lístky - pochopitelně netuší, jak k jizvám přišla. A od žeber na levé straně, přes celé břicho až k pánevní kosti se jí táhne další jizva, opět tenká a velmi podobná těm na rameni. Jizvy jí osobně nevadí, tak nějak ji dotvářejí. Co jí vadí je malé tetování na pravé lopatce. Všimla si ho vlastně náhodou: má tvar propojeného souhvězdí, jakého, to vážně netuší. Pro jiné lidi může působit zajímavě, ale pro ni je to něco, čeho by se nejradši zbavila - připadá jí fádní, zbytečné. V poslední řadě, na zápěstí nosí vždy něco, čím si může svázat vlasy.

[ Co to sakra...? ] - Tma. Skřípavé zvuky. Nechutně skřípavé zvuky. A kručení v žaludku. Do toho se Eryie probrala. Zadýchaná, prskající vodu, zpocená až na zadku a v naprosté tmě. Netušila kde je, kdo je, nebo co se děje. Ani svoje jméno. Dlouhé vlasy se jí lepily k vlhké tváři a ona se snažila marně identifikovat cokoliv kolem sebe. Nějaké krabice? Možná. Byla si jistá jen tím, že někam jede, stoupá. Ale odkud nebo kde jí tahle piksla nakonec vyhodí, to netušila. Po bližším prozkoumání objevila několik krvácejících ranek na rukou a pocítila, že má dost otlučené nohy. Ale dalo se to vydržet. Zrychleně bušící srdce jí vadilo víc, stejně jako prázdno v makovici. Bohužel pro ní, není z těch, co by jen seděli a čekali, proto se rozhodla, že nejlepší řešení situace bude mlátit do stěn, do všeho kolem sebe, a řvát. Kvůli tomu ani nepostřehla, že se blíží ke konci své cesty a když to přišlo, náraz ji hrubě srazil zpátky na podlahu klece. Třískla se do hlavy a nejen do ní, nejspíš se tak nějak uhodila do celého těla. Za jejího bolestného vrčení a nadávání se klec otevřela a ona spatřila světlo svého nového života. Chvíli čekala, co se stane, co bude dál, ale když pochopila, že žádné "dál" už není, sesbírala se na nohy a sama si pomohla z klece ven. Ne úplně elegantně, ale vyškrábala se a poprvé se jí dostalo pohledu na Plac a zdi labyrintu. Samozřejmě v tu chvíli netušila, co to je. Viděla jen trávu, jakési dřevěné chatrče a vysoké kamenné zdi, které i bez jakéhokoliv kontextu působily děsivě. Nebyl tam nikdo, kdo by jí vysvětlil, kde se ocitla a tak byla interpretace tohoto místa v prvních momentech ponechána její představivosti. Neměla zhola nic, co by jí nějak pomohlo, tak se rozhodla spolehnout na svoje pocity: strach a vztek. To jí stačilo, aby si vyvodila, že tohle nebude to dobré místo. Spíš přesně naopak. Paráda.


[ Z bláta do louže ] - Ani se nestačila rozkoukat. Vlastně se ani nestihla pořádně představit ostatním (ne že by měla čím, jméno se jí stále v hlavě nezjevilo). A na plac vtrhli červi. Velcí, odporní, tlustí červi, kteří rozryli půdu a celkem brutálně zkonzumovali zvěř na Placu. Pohled pro bohy, fakt. Bylo by to celkem ok, kdyby se pak nepokusili zkonzumovat i několik placerů. Alespoň zjistila něco o sobě - že z boje neutíká a odvahu v sobě taky najde, když si hrála na hrdinku a pokoušela se vyprostit dvě dívky ze zajetí těch hnusů. A samozřejmě jí došlo i něco o tomhle místě - že je totálně na palici. Jakmile se k červům přidali i neslavní rmuti, byl čas vzít kramle, protože jako zelenáč viděla, že je toho na ně sakra moc. A tak utekla. Za kým běžela, kam běžela, to si vlastně uvědomila, až když se za ní nemilosrdně zavřely dveře labyrintu. Kruci.


...

...

 

Audrey Gardener

21. january 2017 at 16:27 | Ellie |  Characters



| Zdraví: ••••••••|
Síla: 16%
Výdrž: 27%
Rychlost: 16%
Reflexy: 17%
| Odolnost vůči viru: 17,3% |


Audrey je taková "máma" všech. Hrozně jí baví se starat o všechny okolo a vždy jí ze všeho nejvíc záleží na tom, aby se lidé v její blízkosti cítily dobře. Je velmi přátelská a hodně upovídaná, takže když se s ní dáte do řeči, téměř nejde zastavit. Občas může být i otravná tím, že pokud je někdo v jejím okolí smutný, tak má potřebu ho okamžitě utěšovat, snaží se zjistit důvod jeho smutku a následně se ho pokouší nějak rozveselit. Ona prostě musí zařídit, aby všichni, které má ráda byli v pořádku. Navíc už je vlastně dospělá, je možné, že se v ní probudil "mamkovský pud", jenže jestli takováhle byla i předtím se asi nedozvíme. To že si nic ze své minulosti nepamatuje, jí hrozně rozčiluje a neviní z toho ty, co jí tu zavřeli, ale sebe, protože si myslí, že kdyby se opravdu snažila, na něco si vzpomene. Nerada lidi obviňuje, protože to považuje za takovou malou zradu, proto na nikoho nikdy nežaluje. Je to její svaté pravidlo. Je dost optimistická a naivní a vždy věří, že se najde nějaká cesta, aby se nikomu nic nestalo, a to občas bývá její problém, protože se snaží hledat světlou stránku někde, kde vůbec není, a když potom zjistí pravdu, je z toho nešťastná. Velmi citlivá je na hrubá slova a všechny urážky bere vážně, ačkoliv třeba vážně myšleny vůbec nebyli. Nerada se s lidmi hádá a vždy se snaží najít kompromis, proto si myslí, že by byla dobrá soudkyně… Neví, jak zjistila kdo to je, každopádně si to slovo z nějakého neexistujícího důvodu oblíbila. Ona si ráda oblibuje věci bezdůvodně a díky tomu občas působí trochu jako blázen. Ještě k tomu napomáhá, že občasně má záchvaty smíchu. Ze svého minulého života jí zůstaly jen schopnosti a vědomosti. Dobrá je v ošetřování zranění. Moc dobře ví, která bylina zmírní bolest, nebo jak nejlépe obvázat zranění. Sama si myslí, že když žila normální život, tak se učila na doktorku, protože toho ví spoustu i o anatomii a psychologii. Je celkem nebojácná, ale bohužel není nějak moc fyzicky zdatná. No, asi s ní bude legrace.


Dívku, kterou jste právě zahlédly, už nevypadá jako dívka. Na první pohled se může zdát, že je to dospělá žena, která nemá mezi placeri co dělat, ale jelikož jí vidíte, tak mezi ně asi logicky patří. Je celkem vysoká a převyšuje dokonce i většinu chlapců, to znamená, že má skoro 190 cm, což není úplně málo. Mohlo by jí to dělat nemalé problémy, kdyby se chtěla, schovat, anebo přinejmenším se ztratit v davu. Její pleť není ani příliš vybledlá, ale ani příliš snědá, je prostě tak akorát a nehyzdí jí žádné jizvy, ani příliš výrazná znaménka. Pouze pokud je příliš dlouho vystavena slunci objeví se jí kolem nosu nevýrazné pihy. Jinak je ale štíhlá což jí opticky dělá ještě vyšší. Co se týče jejích svalů, není to žádná sláva. Už na první pohled je jasné, že to není žádná bojovnice a sotva by dokázala své přátele ubránit. To by je spíš dokázala ošetřit a ulevit jim od bolesti. Její tvář sice není modelkovsky symetrická, ale žádná asymetrická ošklivka to taky není. Rty jsou obvykle v úsměvu a nos bývá roztomile nakrčený. Důležitou součástí jejího zjevu jsou zelené oči, které působí tak klidně a mírumilovně, že pohled do nich by uklidnil kdejakého agresora. Když se do nich zahledíte na nebezpečně dlouhou dobu, začne se vám v hlavě vybavovat les plný zelených stromů a mechů, nebo možná prosluněná louka plná květin a cvrlikajících cvrčků. Můžete se v nich doslova ztratit, ovšem Audrey jimi často těká do všech stran, takže se ztratit nestihnete. Světle hnědé kadeře, které jí lemují obličej, jsou velmi neposlušné a neustále jí padají do očí, z toho důvodu je často svazuje do různých drdolů, ale vždy se najde nějaký ten neposlušný pramen. Nejčastěji chodí ve světle zeleném tílku a kraťasech, tedy v oblečení, ve kterém sem přijela. Má k němu jakousi citovou vazbu, takže skoro v ničem jiném ji neuvidíte. Boty má taktéž ze svého prvního dne a jsou to obyčejné tenisky. Celkově vždy působí čistě, neboť se snaží pravidelně mýt a prát si oblečení, na kterém nezůstává jediná skvrnka. Jediná neobvyklá věc kterou nosí neustále u sebe je obyčejný kovový kroužek na kterém je z nevysvětlitelného důvodu vyryto písmeno G.

[ Den první ] - xxx

...

...


Oznámení

14. january 2017 at 17:02 | Ellie


! OZNÁMENÍ !

Moc se omlouvám vám všem, ale akce Wurms se musí na týden odložit → 21. 1. 2017 (taktéž sraz 18:30 - CHAT)
Kvůli nečekaným událostem nejsem schopná se dostavit, takže doufám, že se budete moct účastnit nadcházející termín, kdy by mělo být už vše OK - popř. se domluvíme, kdyby to nevyhovovalo více lidem...
Prosím, stejně jako předtím zapište svou účact/neúčast do komentářů.
Ještě jednou se vám všem omlouvám, Ellie.
 


Wurms

31. december 2016 at 1:58 | Ellie & Ego |  Events


Již to jsou přes dva roky, kdy byli do Labyrintu posláni první chlapec a dívka. Po tu dobu hodně mladistvých přibylo, ale i ubylo. Doposud nevědí, jaké má s nimi organizace plány... vlastně nevědí stále skoro nic od svého příjezdu sem, až na jednoho jedince - Daniela. Nejspíš by potřebovali opět popostrčit a dát se k činnosti. W.I.C.K.E.D. vše sledují a zcela určitě spřádají plány, kterými by placerům naházali klacky pod nohy. Jak se s tím obyvatelé Placu poperou záleží pouze na nich samých, v týmu jsou ale jistě silnější, než samostatně.
  • Co se děje teď: Skupinka hodně prořídla po všech událostech, kterými si prošla. Placeři nyní měli možnost pohřbít a oplakat mrtvé, dát se opět do kupy. Vedení se však rozhodlo pro další zkoušku, která otestuje schopnost přežití subjektů. V podvečer, kdy se zdi labyrintu uzavírají a zajišťují tak obyvatelům bezpečí od rmutů, se placeři po práci odebírají na usedlost, aby opět načerpali energie, kdo by očekával, že se může z nenadání něco stát? Jakoby toho nebylo dost.
  • Koná se: 21. 1. od 18:30 - do neurčeného času
  • Kde: Usedlost (podvečerní čas)
  • Varování: Účast povinná! (aspoň v rámci možností) - zapisujte se do komentáře + z akce se budou započítávat hodnoty do statistik

Where to go next